Je libo polosuché s přívlastkem? Naučte se rozeznávat druhy vín.

Ve víně je pravda, říká se. Opravdová pravda o víně se ale přitom skrývá v jeho označení. Rozeznat různé typy vína nemusí umět jen sommelier. Naučte se v jednotlivých označeních orientovat, jedině tak skončí to, co máte na srdci, také na jazyku.

Víno podle barvy dokáže rozeznat každý. Červené, bílé, růžové. Tak jednoduché to ale není. Věděli jste, že klasické bílé víno se vyrábí z bílých, červených a modrých hroznů a červená a růžová vína pouze z hroznů modrých? Skuteční znalci vína umějí rozeznat význam jednotlivých tónů i vyřešit takový oříšek, jako je například claret – víno světle žluté barvy, které patří k bílým vínům vyráběným z modrých hroznů.

Někdo to rád sladké

Svět vína je skutečně pestrobarevný. Barva ale není to nejdůležitější. O tom, jakou bude mít víno chuť, rozhoduje z velké části obsah zbytkového cukru. Ten zůstává ve vínu po dokončení procesu kvašení – čím je ho víc, tím je víno sladší. Suchá vína obsahují maximálně 4 gramy zbytkového cukru na litr. U polosuchých vín není obsah cukru vyšší než 12 gramů na litr, polosladká vína mají do 45 gramů zbytkového cukru. Nejvíce zbytkového neprokvašeného cukru v sobě mají sladká vína, ta ho obsahují více než 45 gramů. Toto dělení platí ale i pro vína, která jsou doslazována, takže pokud se jedná o cukr přírodní, zbylý po prokvašení, mluvíme o přívlastkových vínech.

 Tabulka: Dělení vín dle zbytkového cukru 

Aby ani toto rozdělení nebylo tak jednoznačné, existují zákonné výjimky - jako suché víno můžeme označit i vína s obsahem do 9 gramů zbytkového cukru, pokud obsah kyselin je maximálně o 2 gramy nižší a jako víno polosuché můžeme označit víno s obsahem zbytkového cukru do 18 gramů, pokud obsah kyselin je maximálně o 10 gramů nižší.

Není všechno zlato, co se třpytí

Co je při výběru vína zásadní, je jeho kvalita. Do nejnižší kategorie patří víno, které se dříve označovalo jako stolní. Evropská unie už takové označení neuznává, a tak se mu oficiálně říká jednoduše a pouze „víno“. Jde o víno nejnižší cenové kategorie, které může pocházet z hroznů odkudkoliv z Evropské unie a vyrábí se z odrůd moštových, ale také stolních a neregistrovaných. Je u něj povoleno zvyšování cukernatosti, proto také patří ke klasickým „bolehlavům“.

Vyšší kategorii kvality představují vína zemská. I u nich se může zvyšovat cukernatost, ale jsou vyráběna pouze z tuzemských hroznů sklizených na vinici pro jakostní víno nebo z povolených odrůd, které dosáhly alespoň 14 stupňů NM cukernatosti. V regálech je najdete pod označením „moravské zemské víno“ nebo „české zemské víno“. Na rozdíl od stolního vína můžete na jeho etiketě najít nejen oblast, odkud hrozny pocházejí, ale také ročník a odrůdu.

Lepší kvalitu najdou milovníci vína pod označením „jakostní“. Za jakostní se mohou považovat pouze ta vína, ve kterých bylo minimálně 15 kilogramů cukru na 100 litrů moštu. Tato vína jsou vyráběna z kvalitních hroznů, musejí pocházet pouze z jedné země a na lahvi musí být uveden původ hroznů, ročník a odrůda.

Vrchol v této skupině představují jakostní vína s přívlastkem. Hrozny musejí pocházet z jedné podoblasti a víno musí být vyrobeno maximálně z tří odrůd vinné révy. Další dělení přívlastkového vína udává cukernatost (kilogramy cukru na 100 litrů moštu) či způsob výroby vína. Přívlastková vína rozdělujeme na kabinetní (minimálně 19 kg cukru na 100 litrů moštu), pozdní sběr (minimálně 21 kg cukru na 100 litrů moštu), výběr z hroznů (minimálně 24 kg cukru na 100 litrů moštu), výběr z bobulí (minimálně 27 kg cukru na 100 litrů moštu), výběr z cibéb (minimálně 32 kg cukru na 100 litrů moštu + hrozny napadené ušlechtilou plísní botrytis cinerea), ledové víno (minimálně 27 kg cukru na 100 litrů moštu + zákonná podmínka min. -7°C při sběru i při lisování) a slámové víno (minimálně 27 kg cukru na 100 litrů moštu + zákonná podmínka min. 3 měsíce schnutí).

 Tabulka: Jakostní třídění vín

Kolik odrůd znáš, tolikrát jsi člověkem

Jakostní vína v České republice mohou být odrůdová nebo tzv. cuvée. Odrůdové víno musí být vyrobeno pouze z hroznů deklarované odrůdy, v některých případech se povoluje přidání maximálně patnácti procent jiné odrůdy. Vinaři tuto možnost využívají kvůli vylepšení některých vlastností – klasickým případem je například přidávání odrůd s výraznou barvou do červených vín.

Označení cuvée naleznete naopak u vín, která se skládají z více odrůd, nejvíce však ze tří. Může se jednat jak o bílá, tak i červená vína. Míchání odrůd probíhá buď před zpracováním hroznů, nebo až po vyrobení vína. V České republice, na rozdíl od zahraničí, není zcela běžné pít vína z více odrůd. Velkou tradici mají tato vína naopak ve Francii, kde toto používají k vyrovnání jakosti i starších ročníků.

Kde domov můj

Ani v případě, že už jsme ve všech druzích a označeních zběhlí, nemusíme s jistotou vědět, jak přesně bude víno chutnat. Chuť vína je totiž ovlivněna nejen odrůdou hroznů, ale také půdou a klimatickými podmínkami, ve kterých byla vinná réva pěstována. Skuteční odborníci tak při výběru vína sledují na etiketě také vinařskou oblast, podoblast či obec.

Česká republika se dělí na dvě oblasti – Čechy a Moravu – a šest podoblastí. V Čechách najdeme podoblast Mělnickou a Litoměřickou, na Moravě Velkopavlovickou – ta je s rozlohou 4711 hektarů osázených vinic největší –, dále pak Mikulovskou, Znojemskou a Slováckou. Podoblasti se dále dělí na vinařské obce, kterých je celkem 384, k tomu pak připadá 1278 viničních tratí.

Vinohrady Velkopavlovické podoblasti jsou tradičně rozprostřeny mezi obcemi Hustopeče, Velké Pavlovice a Velké Bílovice. Ty jsou také největší vinařskou obcí, známou Habánskými sklepy a jedinečnými víny s pečlivě sestavenou paletou vůní, chutí a rukopisem, jenž je pro tuto značku charakteristický. Letos Habánské sklepy ve Velkých Bílovicích slaví 400 let své existence.

K nejvýznamnějším obcím Slovácké podoblasti patří Břeclav, Archlebov, Žarošice, Boršice, Blatnice, Strážnice, Uherské Hradiště, Kyjov, Moravská Nová Ves nebo Bzenec. Právě tam najdeme typická kvalitní odrůdová vína Chateau Bzenec. Bohatá minulost viničního statku Chateau Bzenec je neodmyslitelně spjata s odrůdou Ryzlink rýnský a vínem Bzenecká lipka, které je vyráběno právě z hroznů Ryzlinku rýnského a Slováckou vinařskou podoblast proslavilo.

Kvalitní odrůdová vína se vyrábějí také v Mikulovské podoblasti, mezi jejíž nejvýznamnější obce patří Mikulov, Strachotín, Pouzdřany, Valtice, Sedlec, Perná nebo Horní Věstonice. Mezi tradiční a ověřené výrobce se zde řadí Víno Mikulov s nekomplikovaným, lehkým a lehce pitelným vínem a Vinařství Pavlov z jižních svahů Pálavy, kde se daří především odrůdám Chardonnay, Sauvignon či Müller Thurgau.

 Tabulka: Geografické dělení vín

Šťastnou ruku, na zdraví

Jak se říká: „Odrůda je matkou vína, vinohrad je otcem vína a ročník jeho osudem.“ Přejeme vám šťastnou ruku při výběru, se znalostmi to jde vždy lépe. Na zdraví!

Více z blogu

Newsletter