Slámové víno – sladká tečka s intenzivní vůní i chutí

Již starověcí Římané věděli, že sladká vína jsou ideálem pro slavnostní příležitosti. Právě proto již od nejstarších dob nechávali vinaři na vinicích několik nesklizených keříků a čekali, až bude obsahu cukru v hroznech co nejvíce a vody zase co nejméně – až vzniknou takzvané cibéby. Podmínky pro vypěstování takových hroznů ale nebyly každý rok ideální, proto již ve starověku vymýšleli způsoby, jak toho docílit i po sklizni. Nejšetrnější způsob, jak lze sladké hrozny získat, je jejich pomalé sušení. V dávných časech probíhalo venku na rákosových rohožích, které chránily víno před chladem zeminy. S tímto způsobem se ale dnes setkáme jen v částech jižní Evropy, zejména ve Španělsku či v Itálii.

My ze severnějších oblastí musíme dávat hrozny prosychat dovnitř, nejlépe do velkých místností, kde je zajištěno neustálé proudění vzduchu. Hrozny se v takovýchto prostorách nejčastěji pokládají na slámu, odkud vzniklo české pojmenování. Nejčastěji se pro výrobu slámového vína vybírají kvalitnější aromatičtější odrůdy, jako jsou Ryzlink vlašský, Chardonnay, Rulandské šedé, Tramín červený či Ryzlink rýnský. V poslední době se můžeme setkat i se slámovým vínem z modrých odrůd.

Během minimálně tří měsíců, častěji ale i delšího období, hrozny pomalu usychají, až se z nich stanou téměř rozinky – tedy plody s malým množstvím vody, ve které zůstává jen cukr, kyseliny a zvyšuje se i obsah extraktivních, aromatických, látek. Díky tomu je výsledné víno charakteristické svou intenzivní vůní, výraznou zlatou barvou a plnou chutí, ve které je cítit sladkost, ale i aromatické chutě ovoce a medu.

Slámové víno se prodává v menších lahvích, doporučujeme ho podávat vychlazené na teplotu 8–10 °C. Zástupce slámového vína Ryzlink vlašský z Vinařství Pavlov se bude krásně snoubit s dezerty, sýry s ušlechtilou modrou plísní, s paštikami nebo francouzskými foie gras.

Více z blogu

Newsletter