Na Světový Den Země nahlédneme Do Vinic

22. duben každoročně připomíná, že naše planeta není samozřejmost. Den Země ale dávno není jen o symbolech – stále více se promítá i do oborů, kde bychom to možná na první pohled nečekali. Třeba do vinařství. Právě tam se totiž změny klimatu začínají podepisovat velmi konkrétně – na kvalitě hroznů, výnosech i samotné budoucnosti celého odvětví. Pojďte s námi nahlédnout do vinic.

Proměnlivější počasí, delší období sucha a častější extrémy. To je realita, se kterou se dnes musí vinaři v Česku vyrovnávat. Jak upozorňuje vinohradnický manažer skupiny BOHEMIA SEKT Petr Ptáček, bez cílených opatření už není možné pěstovat révu ve větším rozsahu bez ztrát.

Zásadní roli přitom začíná hrát voda. Ne jako doplněk, ale jako klíčový nástroj, který pomáhá udržet kvalitu i stabilitu produkce. Možná to zní překvapivě, ale celkové množství srážek v Česku se dlouhodobě výrazně nemění. Problém je jinde, v jejich rozložení. Déšť přichází nepravidelně, často v přívalech, které krajina nestihne zadržet. Zároveň roste teplota, a tím i výpar. Výsledek? Půda ztrácí vodu rychleji než dřív. Podle odborníků znamená zvýšení teploty o pouhé 2 °C ztrátu přibližně 100 mm vody ročně. A to už je rozdíl, který vinohrady pocítí velmi citelně. Diskuze mezi vinaři se dnes neposouvá kolem otázky „zda zavlažovat“, ale „jak zavlažovat co nejefektivněji“. Inspiraci přitom vinaři hledají i v zahraničí – například v Izraeli nebo Austrálii, kde je práce s vodou dlouhodobě klíčovým tématem. BOHEMIA SEKT proto na Moravě testuje systém tzv. regulovaného deficitu závlahy. Ten umožňuje dávkovat vodu tak, aby réva dostala přesně tolik, kolik potřebuje. Cílem není jen přežít sucho, ale zároveň zachovat kvalitu hroznů a efektivitu produkce.

Vedle práce s vodou se vinařství posouvá i směrem k odolnějším odrůdám. Významnou roli hrají tzv. PIWI odrůdy, které lépe zvládají klimatické výkyvy a zároveň jsou šetrnější k přírodě.

BOHEMIA SEKT je pěstuje už od roku 2009 a jejich význam postupně roste. Aktuálně se rozšiřují o další výsadbu – například odrůdu Calardis Blanc na více než 7 hektarech vinic na Pálavsku. Tyto odrůdy přinášejí nejen ekologické benefity, ale i potenciál pro výrobu kvalitních moravských sektů.

Jedno je zřejmé: adaptace na změnu klimatu není úkolem jednotlivých vinařství. Týká se celé krajiny, výzkumu i přístupu k hospodaření s vodou jako takovou.

Vinaři, výzkumníci i odborné instituce se proto stále více shodují na nutnosti sdílet data, zkušenosti a hledat společná řešení. Protože voda dnes není jen náklad. Je to strategický zdroj, který rozhoduje o tom, jak bude vinařství vypadat za deset, dvacet nebo padesát let.

Den Země je ideální příležitostí si to připomenout. Každá změna, která pomáhá krajině zadržet vodu, každý krok směrem k udržitelnějšímu vinohradnictví, má smysl. Až si tedy příště nalijete sklenku vína, možná si na chvíli vzpomenete, kolik péče, inovací a respektu k přírodě se za ní skrývá. A to je důvod k přípitku, který má skutečnou hodnotu. Na Den Země!